Kázání 22. 7. 2018

Jan 5:1-14

Potom byl další židovský svátek, a tak se Ježíš vydal do Jeruzaléma. V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník hebrejsky zvaný Bethesda,někt. rukopisy Bet-zatha, jiné Betsaida u něhož je pět sloupořadí. Ležela tam spousta nemocných, slepých, chromých a ochrnutých. Do rybníka totiž občas sestupoval anděl a vířil vodu. Kdo po tom zvíření vstoupil do vody první, býval uzdraven, ať měl jakoukoli nemoc. Byl mezi nimi jeden člověk, nemocný už třicet osm let. Ježíš viděl, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen. „Chceš být uzdraven?“ zeptal se ho. „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se zvíří voda,“ odpověděl mu nemocný. „Když tam zamířím, někdo mě předstihne.“ „Vstaň, vezmi si lehátko a choď!“ řekl mu Ježíš. A ten člověk byl ihned uzdraven, vzal své lehátko a začal chodit. Ten den však byla sobota. Židovští představení tedy uzdraveného napomínali: „Je sobota, nesmíš nosit lehátko!“ On jim však odpověděl: „Ten, kdo mě uzdravil, mi řekl: ‚Vezmi si lehátko a choď.‘“ „Kdo ti mohl říci: ‚Vezmi si lehátko a choď‘?!“ ptali se ho. To ovšem ten uzdravený nevěděl; Ježíš se totiž vmísil do okolního davu. Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: „Pohleď, jsi uzdraven. Už nehřeš, ať se ti nepřihodí něco horšího.“ Ten člověk pak odešel a oznámil židovským představeným, že ho uzdravil Ježíš.